Hon na ego

08.07.2013 20:20

Jelikož se stále více lidí zajímá o alternativní způsoby života a techniky, jako je např. meditace, kolektivně si začínáme uvědomovat, že žijeme v iluzi a máme o sobě mnohdy zcestné představy. Z tohoto důvodu se rozvíjí různé metody sebepoznání, sebepřijetí apod. Jedním z témat, která se řeší téměř vždy, je ego.

Podle většiny ezoteriků, New Age, budhistů atd. je naším úkolem se ega zbavit. Stačí se podívat na internet a můžete si jednoduše "vygooglit", co "je ego" a co vyšší já. Nazval bych to jako "rozbor ega ostatních lidí". Všichni totiž zaručeně vědí, do jaké pasti kdo spadl.

Problém je v tom, že jsme si z ega udělali něco jako obdobu ďábla v křesťanství. Všimněte si té podobnosti -  osvícení = Bůh, ego = ďábel. Dobrý X špatný. Tohle celé ovšem opět vychází z dualitní perspektivy. Dobro a zlo jsou jen iluze.

Další zajímavostí je, že dokud ego honíme, nikdy jej nechytíme. Představujeme si to totiž jako šmouhu na podlaze, kterou chceme utřít. To, na co se soustředíme, roste (dáváme tomu energii). Tzn. - pokud se soustředíte např. na otázku při zkoušení, kterou dostat nechcete, a opakujete si: "Tuhle nechci, tuhle nechci, tuhle nechci." Zákonitě tu otázku dostanete! Stejně tak když hledáte ve všem nástrahy ega, už jenom tímto zaměřením je budete vytvářet a přitahovat k sobě. Vznikne z toho nikdy nekončící lov.

Dále potom když hledáme ego u jiných, naučili jsme se je podle toho posuzovat. Skoro jako by existoval jakýsi "egometr", který vám řekne, kdo na tom jak je. "Ten se nechová duchovně." Tahle přesvědčení nás vedou k tomu, že začneme potlačovat své emoce a to, co si skutečně myslíme. Toto se děje zejména v duchovních kruzích. Např. myslím si, že někdo je idiot. Protože se mi tohle přesvědčení ale nezdá dostatečně "duchovní", řeknu tomu člověku falešné "mám tě rád". Tohle nemá nic společného s tím, že říct to, co si myslím, by byl špatný výplod ega. Výplodem ega může být třeba ta myšlenka. Ale vyslovit pravý opak v dojmu, že pak to vynuluji? Něco jiného ovšem je, když dotyčného nechcete zranit, ale to přeci neznamená, že všem začnete říkat "miluji vás", jak to někteří ezoterici učí.

Dle mého názoru a zkušeností při práci s lidmi je velmi důležité pochopit, že každý potřebuje k duchovnímu růstu dojít sám postupně, nenásilně a přirozeně. Je v pořádku dovolit si prožít svou čistě subjektivně založenou pravdu. Můžete si říct: "Tak, a teď budu duchovní, a zbavím se ega!" A co potom? Teď bych mohl ještě dodat, že tohle je nástraha ega - být duchovní = lepší než ostatní. Vidíte? Když budu chtít, můžu hledat ego všude. Zdá se mi však, že mnohem důležitější je přijmout sebe sama a postupně zpracovávat to, co mě tíží a z čeho se chci něco naučit. Podívejte se na děti. Hledají snad něco jako ego? Nezdají se být šťastnějšími, když se o něco takového vůbec nestarají?

Soustřeďte se na pozitivní věci. Nechte se vést a zjistíte, že lov na ego ke štěstí už vůbec nepotřebujete :).